Muži A rozhovor | Dominik Reczai: „Jednoznačně nás nakopla výhra proti Panthers, kteří aktuálně dominují lize.“

45 bodů za 27 branek a 18 asistencí, navíc průběžné druhé místo v kanadském bodování soutěže. Taková je aktuální vizitka nového koberovského kapitána Dominika Reczaie.

Ahoj Dominiku, většina našich fanoušků tě již zná jako stálici týmu. Ale přesto, mohl by ses více představit a říct nám něco o sobě? Případně, jestli bys zalovil v paměti a řekl nám, jak dlouho už florbal hraješ?
Ahoj Ondro. Jasný, ve zkratce: letos jsem oslavil již 27. narozeniny a pocházím z Jablonce. Sport je nedílnou součástí mého života a tak když nehraju florbal, věnuji se jiným sportům jako například fotbal, badminton, tenis nebo kolo. Po sportu si samozřejmě rád zajdu na pár točených a něco dobrého k jídlu. Myslím si, že florbal hraji od nějakých jedenácti let a za Koberovy je to již 7 sezóna.

Ty jsi původně působil v Jablonci nad Nisou, hlavně v mládežnických kategoriích jsi hájil jablonecké barvy. Jak vypadala tvá cesta do Koberov?
Oslovil mě Adam Buriánek, kterého jsem již tehdy znal nějakou chvíli. Odehrál jsem část sezóny, ještě v té době, za Železný Brod a po florbalové revoluci jsem zavítal přímo do Koberov. Pro mě to byl tehdy potřebný impuls, díky kterému jsem na sobě začal makat.

Máš nějaký úspěch nebo vzpomínku z tvé florbalové kariéry, které si vážíš nejvíce?
Za Koberovy určitě postup do divize a do regionální ligy. A s Hlavisem rádi vzpomínáme na vyhranou juniorskou ligu s Jabloncem.

Pojďme už do přítomnosti. Od začátku sezóny ti přibyla nová zodpovědnost vůči týmu i fanouškům, když jsi se stal kapitánem a převzal tak štafetu po předsedovi klubu, Vaškovi Hartlovi. Pociťuješ na svou osobu větší tlak?
Myslel jsem si, že to tak bude, ale po prvních vteřinách na hřišti na nějakou pásku na ruce celkem rychle zapomeneš. Takže ne, nepociťuji.

S kapitánskou páskou přichází také více organizačních povinností. Máš v týmu teď větší slovo? Probírají s tebou trenéři své plány ohledně zápasů? A jak se tvá role v týmu změnila?
S našimi trenéry Honzikem a Burim jsme si na začátku sezóny řekli, jak budeme fungovat, co se ode mě očekává a já se to snažím plnit. Určitá rozhodnutí v týmu semnou diskutují, já jim řeknu svůj názor, ale nejsem ten, kdo rozhodne. Nicméně jsme většinou na stejné vlně a shodujeme se. Z mého pohledu se má role v týmu nezměnila, akorát mám teď pásku.

Začátek sezóny přeci jen týmu nevyšel podle představ. Máš nějaké odůvodnění proč tomu tak bylo a co se stalo, že najednou tu byla série čtyř výher a body do tabulky stále naskakují?
Myslím, že v prvních pěti utkáních jsme prohráli o gól a to ti na psychice a nějaké pohodě v týmu moc nepřidá… Ale nevzdali jsme to, každou prohru jsme diskutovali u videa a ukázali si, co bylo špatně a poučili se z toho. Jednoznačně nás nakopla výhra proti Panthers, kteří aktuálně dominují lize.

Jaký máš pocit z týmu? Myslíš že vše šlape jak má?
Vždycky je co zlepšit, v našem případě zejména komunikace, ať už směrem k soupeři, k rozhodčím nebo mezi sebou a v neposlední řadě s tím spojená stabilní psychika – dál to rozebírat nechci. Ale z mého pohledu tým šlape a věřím, že to kluky baví. Samozřejmě musím vyzdvihnout luxusní zázemí, které nám poskytuje TJ Sokol Koberovy, bez toho by to taky nešlo…

Při posledním hracím víkendu jste v neděli na domácí palubovce přivítali FLORBAL JABLONEC, což byl pro fanoušky nejspíš nejočekávanější domácí zápas. Jsou pro tebe tyto zápasy proti tvému bývalému klubu ještě speciálnější? Třeba i tím, že některé kluky třeba znáš a prošel jsi s nimi mládeží?
S Jabloncem nás pojí historie již asi čtvrtý rok a vždy to byly výživné, tvrdé zápasy. Ale pro mě osobně je to zápas jako každý jiný, který chci vyhrát.  A popravdě řečeno, téměř všichni, kteří semnou prošli mládeží již florbal nehrají a pokud ano, tak v jiném klubu.

Ačkoli jsou aktuálně Koberovy na 7. příčce tabulky, ty jsi druhý v kanadském bodování. Dokonce si držíš průměr více než dva góly na zápas. Jaký je tvůj recept na takovou produktivitu?
Sláva s Šikym by řekli, že je to o talentu (směje se)… S tím já nesouhlasím a poslední léta se jim marně snažím vysvětlit, že kdybych netrénoval, tak netrefím ani dveře od stodoly… Takže trénovat, trénovat, mít prostě hokejku v ruce, co nejvíc to jde. Na druhou stranu je pravda, že letos prvně hraju v útoku s Kubou Janouškem a Honzou Novotným, což jsou oba zkušení a velmi techničtí hráči, takže mně v podstatě stačí stát na dobrém místě a zametat do prázdný.

Jakou představu o zbývající části sezóny máš? Nějaké cíle kterých s týmem dosáhnout?
Nohama pevně na zemi, po „vydařeném“ začátku této sezóny to vidím do 5. místa, ale pořád nám zbývá 9 utkání, třeba ještě překvapíme. A právě o tomto víkendu nás čekají odvety s Lípou a Boleslaví, které jsme v prvních zápasech nedokázali porazit.

Dominiku my Ti děkujeme za rozhovor a přejeme hodně sportovních i životních úspěchů.

Muži odehrají další domácí zápas již tuto neděli od 17.00, tentokrát na své palubovce přivítají tým FBC Česká Lípa B.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *